Dobrý sluha, nebo ani to ne? Umělá inteligence jako nástroj vzdělávání pohledem akademiků

Je generativní umělá inteligence (GenAI) bezchybná? Umělá inteligence (AI) jako taková může být dobrým pomocníkem v mnoha oborech. Jak je tomu ale v terciálním vzdělávání? Její služby zhodnotili akademičtí pracovníci ZČU během workshopu, kterého se zúčastnila takřka padesátka lidí.

Po dvou letech od spuštění aplikace ChatGPT bylo cílem workshopu zhodnotit využitelnost současné GenAI pro potřeby univerzitní výuky propojené s výzkumem napříč humanitními a technickými obory. V pátek 13. prosince loňského roku se tak na Fakultě filozofické (FF) ZČU v Plzni uskutečnil interdisciplinární workshop s názvem GenAI jako nástroj vzdělávání, který reflektoval aktuální možnosti využití GenAI v terciárním vzdělávání a výzkumu.

Celodenní workshop, který čítal k padesáti účastníkům, byl pestrou mozaikou jedenácti příspěvků akademických pracovníků a doktorandů z katedry filozofie FF, katedry informatiky a výpočetní techniky, katedry kybernetiky a katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd (FAV) ZČU. Byla diskutována témata jako generování a analýza humanitně zaměřených textů pomocí AI, využití AI při programování a testování softwaru či při výuce matematiky.

Ačkoliv převládala shoda na tom, že systémy jako ChatGPT-4o, Gemini 1.5 či Claude 3.5, jež umožňují komunikaci v přirozeném jazyce, obecně představují výzvu pro osvojování si znalostí a tvůrčí práci, ukázalo se, že řada očekávání spojovaná s nasazením GenAI v terciárním vzdělávání je přemrštěná. Chatboty založené na velkých jazykových modelech mohou sice sloužit jako generátory inspirativních nápadů nebo překladače úloh pro další expertní systémy, avšak z podstaty svého fungování vykazují značnou míru nespolehlivosti - jak při počítání, tak při psaní kódu či odborného textu.

Workshop uspořádala katedra filozofie FF ZČU na podporu rozvoje interdisciplinárního studijního programu Filozofie pro umělou inteligenci a zároveň v rámci řešení projektu ZČU PRVA-24-028.