Spolupráce tří univerzit v oblasti polovodičů otevře cestu k soběstačnosti

Tři české univerzity, České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) podepsaly memorandum o spolupráci v oblasti polovodičů. Zaměří se na přípravu nových specialistů a podporu vývoje technologií.

Evropa, a tedy i Česká republika, čelí výzvě stát se méně závislou na dovozu čipů a polovodičových komponent z Asie. Na slabá místa v dodavatelských řetězcích poukázala zejména pandemie Covid-19. Výpadky dodávek vedly k dlouhým zpožděním výroby, od automobilového průmyslu po spotřební elektroniku. Národní polovodičová strategie, která je nyní v ČR v meziresortním připomínkovém řízení, usiluje o vybudování domácího výzkumného a výrobního zázemí, které by v budoucnu pomohlo takovým krizím předcházet.

Na Národní polovodičovou strategii navazuje i partnerství českých univerzit. Smyslem memoranda uzavíraného mezi ČVUT, VUT a ZČU, z nichž každá pokrývá určitý segment polovodičového hodnotového řetězce, je vytvořit vzdělávací a vědecko-výzkumnou platformu. Zatímco doménou ČVUT a VUT je navrhování čipů, ZČU dominuje v aplikační oblasti výkonové elektroniky. Spojení tří univerzit umožní sdílet kapacity, koordinovat vysokoškolské vzdělávání, výzkum a vývoj a spolupracovat zejména v oblasti vzdělávání s cílem zajistit dostatečné kapacity lidských zdrojů pro český polovodičový průmysl.

„Analýzy ukazují, že Česká republika je silná v produkci výkonové elektroniky, přičemž téměř 90 % kapacit výzkumu a vývoje financovaného z veřejných zdrojů̊ je v této oblasti u nás na ZČU,“ řekl rektor Miroslav Lávička. Výzkumu a vývoji polovodičů se na ZČU věnuje výzkumné centrum RICE při Fakultě elektrotechnické. Dlouhodobě spolupracuje s průmyslovými partnery na vývoji moderních technologií. „Deklarované partnerství s ČVUT a VUT je dalším krokem k tomu, abychom posílili naši pozici v oblasti polovodičových technologií na národní i evropské úrovni,“ doplnil.

V rámci memoranda se univerzity dohodly na posílení spolupráce ve vzdělávání, výzkumu a vývoji, a to zejména v klíčových oblastech, kterými jsou mikroelektronika, výkonová elektronika, polovodičové technologie, polovodičová řešení a jejich aplikace. Polovodiče a čipy jsou nezbytné pro budoucí rozvoj odvětví, jako je automobilový průmysl, letectví, elektronová mikroskopie či energetika.

Nová aliance mezi ČVUT, VUT a ZČU má také vyřešit aktuální problém nedostatku odborníků v tomto rychle se rozvíjejícím oboru. „Příprava nové generace specialistů na polovodiče je klíčová pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Budeme se společně zaměřovat na výuku, výzkum, sdílení technologií a mezinárodní spolupráci se zahraničními partnery, které český polovodičový sektor připraví na výzvy budoucnosti. Ve hře je i možná hlubší spolupráce našich univerzit v oblasti polovodičů včetně vytváření nových studijních programů, předmětů či modulů pro naše studenty,“ zdůraznil prorektor ČVUT Radek Holý.

„Česká republika zaujímá v rámci evropského hodnotového řetězce v oblasti polovodičů významné šesté místo a patří mezi klíčové hráče zejména v segmentu navrhování čipů. Mimoto je respektovaným dodavatelem v řadě aplikačních oblastí, kde čipy nachází svoje uplatnění, dominantně například, v elektronové mikroskopii, ve které je dokonce světovým lídrem, ale také v automobilovém průmyslu či výkonové elektronice,“ sdělil Ladislav Janíček, rektor VUT a dodal: „Tato platforma, kterou zakládáme podpisem memoranda mezi třemi univerzitami v oblasti polovodičových technologií je otevřená pro zapojování dalších akademických a výzkumných pracovišť v ČR do budovaného polovodičového ekosystému.“

Společné úsilí univerzit by mělo napomoci tomu, aby se Česká republika stala významným hráčem na poli polovodičových technologií a přispěla k zajištění technologické nezávislosti Evropy. Evropská unie v roce 2022 schválila Zákon o čipech (EU Chips Act), která ji má nasměrovat k pozici klíčového světového hráče v tomto odvětví. Cílem je zdvojnásobit podíl EU na světovém trhu s polovodiči na 20 % do roku 2030. Vyhradila si na to více než 43 miliard eur.