Brána matematikou otevřená
14. 4. 2025
Dvoudenní setkání středoškolských učitelek a učitelů z Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Středočeského kraje a Prahy, na jehož organizaci se spolupodílí Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU), zahájil ve čtvrtek 3. dubna v plzeňském hotelu Lions děkan FAV Miloš Železný. Následné přednášky se ujal Luboš Pick z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK), který hovořil o fenoménu takzvaných křanků.
„Jako křankové jsou označováni lidé s nedostatečným (v tomto případě matematickým) vzděláním, kteří se rozhodli, že i se svými omezenými znalostmi vyřeší nějaký zásadní problém, jenž se řeší stovky, ne-li tisíce let. Samozřejmě se následně ukáže, že jejich řešení, teze a hypotézy jsou zcela mimo mísu, a že by pro všechny bylo přínosnější, kdyby se věnovali něčemu zcela jinému, než je matematika,“ vysvětlila organizátorka akce Světlana Tomiczková z katedry matematiky FAV ZČU, která později také vystoupila s vlastním příspěvkem o optických klamech a anamorfózách.
Libor Váša z katedry informatiky a výpočetní techniky FAV v rámci setkání představil úskalí a možnosti počítačové grafiky. Lubomíra Dvořáková informovala o oslavách 100. výročí časopisu Rozhledy matematicko-fyzikální a poté pokračovala Martina Litschmannová z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB) přednáškou o průměrech. Následně přítomní diskutovali o aktuálních problémech českého školství.
Páteční program zahájil krátkým vstupem talent ambassador FAV Martin Úbl, který mimo svoji výzkumnou činnost pomáhá nadaným středoškolačkám a středoškolákům najít na fakultě mentora z příslušné oblasti vědy a techniky. Mirko Rokyta z Matematicko-fyzikální fakulty UK zahájil přednáškový blok příspěvkem o tajných zprávách a šifrách, kdy se po uvedení několika příkladů různých šifer z historie věnoval šifrovacímu systému RSA, který využívá teorii prvočísel, a na němž je založeno například šifrování bankovních karet. Dana Kolářová z fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) se následně podívala pohledem geometrie na Santiniho eliptické schodiště. „Santiniho schodiště v klášteře v Plasích má eliptický, nebo spíše oválný půdorys. Architekti společně s historiky a geometry zkoumají, jakým způsobem bylo vytvořeno v návaznosti na podobná schodiště ve světě. Pro učitele je toto téma zajímavé i z toho pohledu, že o kuželosečkách ve škole učí, a je dobré ukázat i jejich aplikace v architektuře,“ uvedla k tématu organizátorka Tomiczková. Dag Hrubý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci program zakončil přednáškou o vázaných extrémech funkcí.
Nyní už tradiční seminář pořádá katedra matematiky Fakulty aplikovaných věd ZČU společně s plzeňskou pobočkou Jednoty českých matematiků a fyziků, a to od roku 2012.